středa 4. listopadu 2015

99 SLOV: 3 SECONDS OF RELAX ON THE WAY FROM THE CAR

A je to tady. Začala ta část roku, kdy se toho každej den naučíme kopu. Písemky, projekty, rešerše a letos jako bonus ještě diplomky. Všichni jsme v jednom kole. Tentokrát to ale má jeden detail navíc. 

Jaksi si to všichni víc užíváme, protože tušíme, že to bude naposled. Poslední Vánoce, kdy si místo procházek s punčem užíváme noci v teplých ponožkách s nekonečnýma programovacíma tutoriálama. A musím říct, že mě to baví. No, občas bych se radši vyspala, to jo, ale tohle je výzva. Protože bojovat s těžkou školou stojí za to. 

Tak hodně sil do boje vám všem!


Read More »

neděle 1. listopadu 2015

99 slov z vinohradu

Tuto neděli jsme si dali zaslouženou pauzu od práce a vyrazili jsme k mamce do vinohradu. Všechno jsme připravovali k zimnímu spánku a hlavně k jarnímu stavění zahradnictví. 



Pobíhali jsme akátovým pralesem s mačetama a dělali jsme z něj vyklizenou louku. A co jsme se dneska nového naučili? Naučili jsme se, jak správně sekat mačetou, že tou ostrou stranou je to trochu lepší. Jak řezat motorovkou (ikdyž jen její holčičí variantou) a taky to, že když na traktůrku zařadíte dvojku, je to fakt pekelná jízda. Ale do kopce se na ni nerozjedete. 



Užili jsme si prostě nedělní rodinnou pohodu. 


Read More »

sobota 31. října 2015

99 SLOV: DIGISEMESTR

Dnešní den byl náročný. A naučila jsem se toho spoustu. Byl totiž Digisemestr. A to vždycky znamená 8 hodin online marketingu. A ne jen tak ledajakýho marketingu. Tady mě totiž pokaždé, když se proberu z několikasekundovýho vyčerpanýho čumění do zdi, nejvíc ze všeho mrzí, že jsem nezhltla pár slov přednášejího. A dneska to bylo obzvlášť výživný. Tématem byla webová analytika. A to jsou data, tabulky, grafy, jednoduše všechno to, co mě baví. A Honza Tichý mě utvrdil v tom, že analytika je nejlepší. Kdyby mi v ní někdo nabídl práci, beru hned všemi deseti. 


Protože čísla, to je moje!

Read More »

pátek 30. října 2015

99 SLOV: DO NOT STUDY MEDICINE




Toto je první článek z 99 slov na téma co jsem se dnes naučilaV pátek nemám školu a tak jsem se v kanclu probírala starýma medicínskýma skriptama, který chceme použít jako tapetu. A při jejich trhání, stříhání a upravování jsem se začetla. A řeknu vám, studium medicíny musí být občas pěkně depresivní. Teď už vím, že něco s názvem nemoc z nemocnice opravdu existuje. Jmenuje se hospitalizmus a může být způsobena například tím, že pacient leží mezi umírajícími. Děcka, vaše zkouškový vám fakt nezávidím. Krom nekonečné deprese z nestíhání ještě číst tohle? Kdo medicínu dokončí si zaslouží respekt!






Read More »

čtvrtek 29. října 2015

LEARN ONE NEW THING EVERY DAY

Dneska to bude trošku hloubavý. Konec konců jsem prý dost hloubavá osoba, takže to bude takový...svý (mý?)

Člověk se každej den naučí spoustu nových věcí. Hlavně tím, že se k nim úplně náhodou dostane. Já jsem se třeba dneska naučila, jak správně čistit štětce od akrylátové barvy. Kdybyste to někdy potřebovali tak nejdřív pořádně vymáchat v ředidle, pak otřít hadříkem, potom omýt v mýdlové vodě a zavěsit k usušení. Mno teda jestli to správně fungovalo se dozvím až zítra, ale snad jo.

A blog jsem si založila proto, abych se naučila psát. Teda ne jako psát na blog, ale psát obecně. A zkušenost praví, že nic na světě se nenaučíš, pokud to prostě nezačneš dělat. A tak jsem si na sebe vymyslela takovou malou výzvu. A to tu, že odteď, po dobu dalších 30 dní každej den napíšu něco o tom, co jsem se za ten den naučila. Donutí mě to rovnou hledat ty nejlepší a objevný chvilky dne. A aby to nebylo tak jednoduchý, rozhodla jsem se, že to každý den vměstnám do 99 slov. Protože psát stručně a výstižně, to je to, co bych chtěla umět ze všeho nejvíc. Není to moc. Navíc když si uvědomím, že i tento článek má 213 slov. 

Takže let's do it.  Držte palce. :)
Baruš <3

Read More »

neděle 25. října 2015

BABY IS COMING HOME!

Krásné nedělní ráno! Tenhle víkend jsme si doma připomněli, že začíná podzim a oslavili to hruškovou galetkou podle KitchenStory blogu. Tenhle blog je jeden z mých oblíbených. Kdykoliv podle nich něco vařím, setká se to s úspěchem a tentokrát tomu nebylo jinak. Hrušky se perfektně snoubily s ořechy a chuť byla prostě skvěle podzimní. A za naši domácnost můžu teda s jistotou říct, že chuť se s ubíhajícími dny (u nás to jsou většinou spíš hodiny) lepšila a lepšila, takže se nebojte upéct den předem.
 

Recept jsem téměř dodržela. Vyměnila jsem jen lískové ořechy, které moc nemusíme, za mandle. Tenhle koláč obsahuje opravdu poctivou dávku másla a to já miluju. Příprava koláče tentokrát byla hodně zábavná, protože jsem ořechy rozemlela dost nahrubo a tím pádem těsto moc nedrželo pohromadě. Umíte si teda určitě představit, jak asi vypadal ten okamžik, kdy vyválený plát těsta máte přendat na koláčovou formu tak, aby kousek přečuhoval ven. Navíc když přesně v tomhle okamžiku zjistíte, že koláčová forma, kterou jste vždycky používali na tyhle dobroty se nejspíš odstěhovala se spolubydlící. Taky vás při vaření vždycky něco překvapí? Těsto moc křehký, pánvička moc placatá, talíře moc malý? Ale hlavně, když je to nakonec dobrý ne? :)




Ke snídani jsme si ho dali se skořicovým tvarohem a to byla teprve mňamka! Skořicový tvaroh je jedna z těch věcí, kterou jsem schopná nacpat všude. Rozmícháte jenom tvaroh s troškou mlíka a třeba s agávovým sirupem nebo medem a dosypete tam podle chuti skořice.





Pečete si na víkend taky dobrůtky?

Read More »

čtvrtek 15. října 2015

A ještě mi tvrďte, že se my dva k sobě nehodíme!

V Brně prší. A to znamená totální apokalypsu. Na silnicích, v MHD, možná i v pěší turistice, prostě všude. Já ve škole pěšky (jo, fakt jsem šla těch 20 minut pěšky a vůbec mi to nevadilo - ikdyž mým botám možná trochu jo), přítel v práci autem. Když mi najednou došlo, že musím jít po škole ještě do práce a že jsem zapomněla doma nabíječku na noťas.




Tak volám Maťovi, ať vezme z práce tu svoji a hodí mi ji do kanclu. On na to, že mají nějakou pracovní akci v Baru který neexistuje (tohle mu fakt závidím a trochu se těším na to, až nebudu muset po nocích dělat resty do školy) a že jestli bych nemohla odvézt domů auto. Tak já že teda jo a ať mě teda vyzvedne ve škole.

Po 45 minutách tancování v dešti (nejsem magor, ale nechtěla jsem zmrznout) se konečně přišouralo auto a protože všude bylo totálně přeautováno, rozhodli jsme se, že nebudeme ve městě parkovat, že ho hodím před kancl a pojedu domů a on že tam tu nabíječku s noťasem odnese (haha, proč bychom dělali věci jednoduše, žejo). A tak se taky stalo. Už s klidem si pěkně v teploučku jedu a přemýšlím o tom, co napíšu na ty tři stránky diplomky, který musím mít do rána hotový a najednou mi zazvoní telefon. A hádejte co!

"Hele zlato, víš...já...já jsem zapomněl v práci tu nabíječku."

A takhle u nás vypadá skoro každej den. Kdo nemá v hlavě, ten holt najezdí kilometry v autě, no. Ještěže ho máme, jinak by náš business asi zkrachoval na našich totálních failech.

Teď už si naštěstí dopřávám voňavej čajík s úžasným kořením do kávy, který jsem ukořistila během jedné z ohřívacích se návštěv Sklizena při čekání na Maťa a usedám k diplomce. Přesně 12 hodin před konzultací. Stihnout se dá prostě všechno. :)



Read More »

středa 7. října 2015

MOTIVATIONAL

Když jsme přišli s nápadem, že začneme v Brně podnikat, u našich jsme se potkali s velkou podporu. A tak jsme se do toho dali. Prošli jsme všema fázema příprav, měli jsme problém vybrat prostory, měli jsme problém vlastně úplně se vším. Ale všechno jsme se naučili nějak řešit. Samozřejmě chápu, že takový štěstí, že celá rodinna je pozitivní, akční a pro každou špatnost nemá každej. Každopádně se ale nenechte odradit.



Jasně, že babiččiny obavy, že se ve 20 zadlužíte a do smrti s váma nebude sranda nejsou úplně mimo. Každej plán má nějaký odvrácený strany, ale taky hned nemusíte postavit pětihvězdičkovej hotel žejo. Jestli máte skvělej nápad, promyslete, jak to zrealizovat po malých kručcích. Naše první provozovna byla totální lowcost. Chtěli jsme, aby to bylo co nejlevnější, ale aby zároveň bylo proč se k nám vracet. Teprve teď, po roce práce, jsem se dostali do bodu, kdy se všechno posouvá na další level.

Tentokrát už chceme, abychom měli i pěkný prostory, do kterých budeme moct někoho pozvat a tvářit se jako opravdová firma. Tak nám držte palce, aby se babiččiny obavy nenaplnily a my neseděli v naší krásné provozovně sami. Chtěla jsem se dostat ale úplně jinam.

Díky tomu, že jsme do toho šli, díky tomu, že jsme ten low cost opravdu rozjeli (a že to nebylo od začátku zrovna veselé) dneska stojíme pod dalším schůdkem. Můžeme dělat práci, kterou milujeme a hlavně - která nám dává smysl. Často slýcháme od lidí, že jsme praštění, když odcházíme v sobotu z práce před půlnocí. Kdo ale říká, že člověk musí být o víkendu doma? Každé ráno se probouzíme s nápady, jak všechno udělat lepší a ještě v pyžamu kreslíme, namýšlíme a rozvrhujeme všechno, co sešroubujem, rozvrtáme a pomalujem. A jsme šťastní. Jsme šťastní 7 dní v týdnu.


A vy můžete být taky. Stačí jenom začít dělat práci, která vám bude dávat smysl. A nemusíte hned začít podnikat. Stačí si uvědomit, že to, co děláte má pro další lidi nějakou hodnotu. I kdybyste pracovali za pokladnou, pokud se na zákazníky s radostí usmějete, určitě budou mít hezčí den. Aspoň na těch pět minut po cestě z obchodu k autu. A to má smysl, ne? Každý den se skládá z okamžiků, které by vám při správném úhlu pohledu měly udělat radost. Jen na ně začněte koukat!


Read More »

pátek 2. října 2015

Jídlo miluju, ale...

Dneska jsem se konečně zase dala do sepisování receptu na jednu z našich domácích večeří a pak jsem zjistila, že to teď vlastně jde úplně mimo mě. Poslední dobou totiž vaření moc není. Tak strašně moc se toho děje, všechno se mění, všechno se vyvíjí a na to, abychom byli na večeři doma prostě většinou nezbude čas. Proto večeříme po nocích v čajovnách nebo bageteriích (které milujeme). Tam pak do noci sedíme, sníme, kreslíme, plánujeme, googlíme, co ještě možné je a co už ne a...nevaříme.  Proto jsem se rozhodla, že možná tento blog nebudu psát tolik o vaření, jak jsem si původně myslela. Možná to bude prostě o všem, co je kolem mě, o mých vizích a snech a o tom, jak je možný, že jsem pořád pozitivní a motivovaná, přesto, že prakticky nespím. A to přece všichni chcete vědět žejo. :P



Máme teď totiž před sebou velkej projekt, o kterým vám asi ještě neřeknu nic víc, ale už brzo to přijde. Vy, co sledujete můj instagram, už asi tušíte o co jde. Ano, jde o klíče od novýho prostoru, ve kterým budeme s přítelem v následujících několika týdnech realizovat naše nejšílenější představy o tom, co by lidi mohlo bavit. A věřím, že vás to bavit bude. Při těchto výpravách mimo náš obor se učíme spoustu skvělých věcí a rozhodně se o některý z nich s váma rádi podělíme.

Čekejte teda v nejbližší době slzy, pot a krev, pády ze žebříku, zoufalé boje proti paletám a další zábavu. Já ale věřím, že na konci toho velkýho boje bude úsměv našich přátel, které samozřejmě postavíme do role našich prvních zákazníků.

Těšte se s námi. :)

Read More »

středa 16. září 2015

Podzimní rizoto s dýní a rajčaty

Venku začal podzim. Teda dobře, on asi nezačal, ale já jsem si to podle ranní mlhy myslela a proto jsem se dneska navlíkla jak eskymák. Potom jsem postupně během dne rvala víc a víc hader do kabelky. Nejradši bych tam narvala i to tričko s dlouhým rukávem, který jsem měla na sobě. To by ale ostatní lidi v šalině asi moc nepotěšilo, protože to byla ta poslední vrstva. V té jsem teda prožila zbytek dne. Kde se ale podzim už uznává naplno je kuchyň. Čtyřicítky skončily a tak si můžu v poklidu začít opět vařit teplý obídky. A to já ráda. Dneska to bude podzimní rizoto s dýní a zbytky naší balkónové úrody rajčat.



Jde o jeden z mých home office obědů, takže recepis je na jednu porci. Varuju vás ale, že jsem pořádnej žrout ráno jsem byla na florbale, takže je to pořádná porce.

Ingredience

  • Kávový hrneček rýže (u mě Basmati natural, ale může být jakákoliv, kterou máte rádi)
  • Lžíce másla
  • Dýně cca 100 g
  • Dvě menší rajčata
  • Menší cibule
  • Dvě lžičky kurkumy
  • Špetka soli
  • Plátky parmezánu na posypání
  • Petrželka na ozdobu

Postup
  1. Cibulku si nakrájejte na kostičky a zpěňte na kousku másla. Potom přidejte na kostičky nakrájenou dýni, zlehka opražte a zalijte troškou vody. Po chvilce přidejte na kostičky nakrájená rajčata.
  2. Rýži propláchněte a dosypte do vařícího se lektvaru. Vařte podle návodu na rýži, dokud není al dente. Množství vody z návodu zredukujte zhruba na 2/3, protože zelenina pustí trochu šťávy.
  3. Těsně před koncem varu vmíchejte kurkumu a dle chuti dosolte. Po odstavení z plotny vmíchejte máslo a servírujte s plátky parmezánu a s petrželkou.

Dobrou chuť!


Read More »

pátek 11. září 2015

Chia puding z kokosového mléka

Přítel mi včera říká: "Zlato a ty jako vážně chceš blogovat o jídle, jo? Vždyť to nebude nikdo číst. Ty seš přes jídlo úplnej magor, takovou nekonečnou lásku nikdo nepochopí." Tak doufám, že tady najdu další takový chorý duše, který při snídani už namáčí luštěniny k obědu a dávno přemýšlí, co uvaří k večeři. Dejme se teda pro dnešek do toho.




Chia semínka se dneska přidávají úplně do všeho. Nejsem ale ten typ, který by něco, co nemá žádnou chuť sypal všude. Pomiňme teda to, že je to superfood nové doby, mají nekonečno živin, hydratují váš organismus, když je budete jíst každej den, tak uběhnete milióny kilometrů a to všechno okolo. Nejlepší vlastnost chia semínek je totiž to, že dokážou nacucat spoustu vody a tím zahustit cokoliv, co jim přijde pod ruku. A touhle metodou jsme si udělali k dnešní snídani skvělý duhový puding!

Jako příchuť jsem použila borůvky, maliny a poslední kousek čokolády, co nám tady ještě zůstal ze Ženevy. Podle toho, jaká je část roku ale můžete obměňovat a obměňovat. Důležité je vždycky jenom použít dost chia semínek, aby vám puding ztuhnul. Já používám vždy tři vrchovaté lžíce na 100 ml tekutiny. Pokud použijete rostlinné mléko, budete mít veganskou variantu. Já jsem použila domácí kokosové. Samozřejmě to ale bude perfektně fungovat i s mlékem kravským.




Ingredience (na 2 vydatné snídaně)

  • Chia semínka 12 lžic
  • Mléko 400 ml
  • Kvalitní čokoláda 50 g
  • Borůvky 100 g
  • Maliny 200 g




Postup

  1. Čokoládu si rozpusťte v hrnci s dvojitým dnem, smíchejte s třetinou mléka, třetinou chia semínek, nalijte do skleniček a nechte vychladnout. 
  2. Borůvky rozmixujte ponorným mixérem s další třetinou mléka, opět smíchejte s třetinou chia semínek a opatrně lžičkou navrstvěte do skleničky na čokoládovou vrstvu.
  3. Stejný postup opakujte s malinami.
  4. Celé barevné dílo dejte na noc do ledničky, ráno už jen dozdobte a užijte si tu chviličku v posteli navíc. :)


Dobrou chuť!



Read More »

čtvrtek 10. září 2015

Cuketa s jáhly a slaninkou.

Jsou věci, který miluju a nacpala bych je všude. Od toho okamžiku, co jsem ochutnala muffiny s jáhly a mákem podle Kitchenette, jsem si zamilovala to křupání, který dodáte čemukoliv když tam přisypete trochu jahel. Přidejme k tomu fakt, že každý podzimní (no ano, toto letí, už je fakt podzim) domácí oběd využiju k přecpání se cuketou a dnešní recept je na světě.


Ingredience

  • menší cuketa
  • 100 g slaniny
  • hrst jahel
  • menší cibule
  • 1 vejce
  • cca 50g jogurtu nebo zakysané smetany
  • parmezán na posypání
  • sůl
  • muškátový ořech
Postup
  1. Troubu rozehřejte na 180°C a připravte si plech nebo zapékací misku.
  2. Slaninu nakrájejte na drobné kostičky, vhoďte na pánev a nechte rozpustit. Potom přidejte hrst jahel a nadrobno nakrájenou cibuli. Jakmile se všechno začne barvit do zlata, sundejte z plotny.
  3. Vejce smíchejte se zakysanou smetanou a lehce okořeňte muškátovým oříškem. 
  4. Cuketu oloupejte, rozkrojte na poloviny a vydlabejte zrníčka. Vzniknou vám dvě hluboké lodičky, ty vevnitř lehce posolte. Do cuketových lodiček nasypte nejdřív směs slaniny, jahel a cibule, potom zalijte rozšlehaným vejcem a nakonec zasypte parmezánem.
  5. Všechno nandejte na plech, zavřete to na 30-35 minut do trouby a oběd máme na světě!
Dobrou chuť!    

Read More »